Anhydritový potěr na izolační vrstvě
Realizace podlahových konstrukcí s potěrem na izolační vrstvě vyhovují zvýšeným požadavkům na zvukovou a tepelnou izolaci zejména v bytové a administrativní výstavbě. Jejich minimální tloušťka potěru je pak závislá nejen na očekávaném provozním zatížení, ale i na stabilitě izolační vrstvy.
Předpoklady
Při projektování a realizaci tekutého potěru na izolační vrstvě se dodržují následující zásady a směrnice:
- zvukově a tepelně izolační vlastnosti jsou závislé především na zvoleném materiálu. Jeho výběr je nutné pečlivě zvážit.
- pokud jsou zvukově a tepelně izolační materiály položeny spolu v jedné izolační vrstvě, měl by být materiál s nižší stlačitelností umístěn nahoře.
- jmenovité charakteristiky důležité pro pokládku lze nalézt v DIN 4108 (tepelné izolace) a v DIN 4109 (zvukové izolace).
- volbu izolačních materiálů lze provést dle DIN 18164 a DIN 18165.
- opatření proti vzestupné vlhkosti musí být navržena projektantem.
- potrubí a jiné překážky na podkladu je třeba srovnat do roviny vyrovnávacím potěrem nebo přídavnou izolační vrstvou. Minimální tloušťka se vypočte z průměru potrubí plus stlačitelnost izolačního materiálu. Potrubí nesmí zasahovat do potěru!
- konstrukční spáry musí být převzaty ve stejné šíři i do tekutého potěru. V ostatních případech lze potěr pokládat na velké plochy beze spár.
- při pokládce izolačních vrstev a potěru by měly být stěny již omítnuté.
Podklad
Důležitým předpokladem pro pokládku izolační vrstvy je suchý a čistý podklad. Větší díry a praskliny musí být uzavřené. Bodové vyvýšeniny, potrubí a podobné překážky musí být proto zarovnány, aby vznikl nosný podklad s rovným povrchem.
Provedení
Při pokládání izolační vrstvy je třeba dbát na těsnou pokládku, přičemž desky musí být pokládány na sraz. Vícevrstvé izolace se ukládají způsobem, aby byly srazy posunuty. Maximální počet vrstev kročejové izolace jsou dvě.
U potěru pokládaného jako plovoucí potěr je velice důležitým prvkem řádné položení krajového pásu. Krajový pás musí být umístěn na všech vzestupných stavebních částech jako např. stěny, sloupy a topení. Dále musí být krajový pás dimenzován způsobem, aby na všech stranách desky potěru byla daná stlačitelnost pásu min. 3 mm. Pouze takto lze správně zabránit zvukovým a studeným mostům.
Před vlastní pokládkou potěru musí být izolační vrstva zakryta. To znamená, že zakrytí musí mít podobu těsné vany, aby bylo vytvrdnutí tekutého potěru zcela úspěšné. Navíc okraje této vany musí být vytaženy až po horní hranu krajového pásu, pokud tento sám o sobě již neplní i funkci zakrytí potěru u stěny. Minimální jmenovitá tloušťka potěru se pak řídí podle pevnostní třídy tekutého potěru viz DIN 18560 nebo podle níže uvedené tabulky.
Tabulka pro stanovení jmenovité tloušťky potěru
| Provozní zatížení (kN/m2) | Účel použití dle DIN 1055 | Minimální jmenovitá tloušťka potěru 1) (mm) | |||
|---|---|---|---|---|---|
| Stlačitelnost izolační vrstvy 2) | |||||
| do 5 mm | od 5 do 10 mm 3) | ||||
| AE 20 4) | AE 30 5) | AE 20 4) | AE 30 5) | ||
| 1,5 | byty | 35 | 30 | 40 | 35 |
| 2,0 | kanceláře, nemocniční pokoje | 40 | 35 | 45 | 40 |
| 3,5 | garáže (<2,5t) | 55 | 45 | 60 | 55 |
| 5,0 | školní třídy, chodby, prodejny, knihovny | 65 | 55 | 70 | 60 |
| 7,5 | dílny s lehkým provozem | 80 | 65 | 85 | 75 |
poznámky:
- u izolačních vrstev >30 mm je třeba jmenovitou tloušťku potěru zvýšit oproti uvedeným údajům o 5 mm.
- u vícevrstvých izolačních vrstev je třeba použít součet stlačitelnosti všech vrstev.
- potěr nesmí být použit pro nášlapné vrstvy z kamene a keramiky.
- pevnost v tahu za ohybu položeného potěru je dle DIN 18560 (2. část) v průměru 2,5 N/mm2.
- pevnost v tahu za ohybu položeného potěru je dle DIN 18560 (2. část) v průměru 3,0 N/mm2.
Přesah krajového pásu je třeba odstranit až po zaspárování dlažby, případně až po provedeném stěrkování u elastických podlahových krytin. Tím se zabrání zaplnění krajových spár spárovací hmotou a vzniku zvukových mostů.